Jsem klasik. Evidentně hlavně o narozeninách. Začátkem března to byly 4 roky, co jsem se pustila do blogování (a v polovině června 2014 se z malého bloku stal tvaroh&povidla). Loni jsem na oslavu upekla klasický dort Schwarzwald a abych držela pomyslnou červenou nit, zůstala jsem u stejných základních surovin – čokolády a višní. Tentokrát je to bez lepku a bez laktózy, takže si to užije i spousta ehm… nesnášenlivců! :)
Hepy brzdej! Sfoukneme svíčku a uděláme krátké shrnutí. Od března 2015 to stálo za to. Cestovala jsem víc než kdy dřív a to mě vážně baví. Podívala jsem se do Francie, Belgie (2x), Nizozemí (2x), Británie a Švédska. V půlce loňského roku jsme se navíc z Prahy přestěhovali do Mnichova – ano, toho německého. Kdybychom se stěhovali jednou, byla by to nuda, proto jsme v Mnichově vystřídali pět bytů. S klidným srdcem vám tedy můžu k bydlení doporučit například okolí Münchner Freiheit, naopak v Sendlingu se budete nudit. Pokud navíc máte kolo, ušetříte za lítačku a ani se nebudete muset trápit tím, jak správně označit Streifenkartu!
Bavorská epizoda ale skončila a naším aktuálním domovem je Nordrhein-Westfalen, tedy Severní Porýní-Vestfálsko. Od dubna bydlíme v Düsseldorfu, městě námořníků, ajťáků, marketérů, muzejníků, galeristů, japanologů, kebabářů a pilotů low-costových aerolinek. :) Snad se tedy cestování a ochutnávání cizích kultur povede i tento rok a já se budu moct podělit o zážitky, kterých si neskutečně vážím. Cestování je totiž obrovsky obohacující ve všech směrech. Naučíte se vidět svět z jiné, otevřenější perspektivy. Svět není černobílý, jen je občas těžké to vidět nebo si to přiznat.
Kromě změny prostředí byl uplynulý rok výjimečný spoustou dalších věcí – na Kávových kurzech Petry Veselé jsem se naučila základní přípravu espressa a latte art, s pomocí Gwila Daviese jsem úspěšně složila baristickou zkoušku SCAE. Teď už jen zbývá vyměnit copywriting za práci v kavárně – a to mám v plánu na letošní rok (nebo to aspoň dělat půl na půl). Na doma jsem si pořídila V60, aeropress, chemex a Ceramill mlýnek a učím svoje okolí pít filtrovanou kávu. :) Koupila jsem si puntíkované kolo s proutěným košíkem, začala jsem se učit německy (ne že by mi to šlo), vyzkoušela jsem si malování na plátno a taky jsem objevila kouzlo Star Wars, Game of Thrones a X-Files.
- 100 g kokosového krému
- 50 g kokosového oleje
- 150 g hořké čokolády
- 30 g kakaa
- 65 g najemno rozmixovaného strouhaného kokosu
- 2 vejce
- 70 g třtinového cukru
- velká hrst vypeckovaných višní
- Troubu předehřejeme na 180 °C.
- Menší čtvercovou nebo obdélníkovou formu s vyšším okrajem a hranou cca 20-25 cm vyložíme pečicím papírem.
- Do rendlíku dáme kokosový krém, olej a čokoládu a na mírném plameni (nebo ve vodní lázni) rozpustíme. Pak sundáme z ohně a necháme mírně vychladnout.
- Kakao dobře promícháme s kokosovou moukou.
- Vejce šleháme přibližně 8 minut, v polovině přidáme cukr a šleháme, až vznikne světle žlutá pěna.
- K vejcím přilijeme čokoládovou směs a pozvolna promícháme. Nejlépe stěrkou, kterou "otřeme" stěny mísy a nadzvedneme středem - opakujeme, dokud není směs dobře promíchaná.
- Na čokoládovou směs prosijeme kakao s kokosem a opět dobře promícháme.
- Hotové těsto nalijeme do formy a posypeme višněmi.
- Pečeme přibližně 20 minut - brownies by měly být hutné a uprostřed mokré. (Těsto během pečení naskočí a při chladnutí opět spadne; je to v pořádku.)
- Brownies necháme úplně vychladnout.
Leave a Reply