Veselé Velikonoce! Místo klasického beránka nebo mazance mám pro Vás recept na maličké cupcakes s čokoládou, vanilkou a borůvkami. Pekla jsem je na dnešní odpoledne. U rodičů se sejde celá naše rodina (všichni sourozenci s dětmi), tak aby bylo odpoledne něco ke kávě. Navíc díky tomu, že se sešla celá rodina, měla jsem možnost se poptat mámy, táty a bráchů, jak je to s brkačováním a chozením s tatarem (nechápete, o čem mluvím? čtěte dál!).
Něco o Velikonocích na vesnici jsem psala v receptu na Máslové “sedmikráskové” sušenky. Před dvěma týdny chodila děvčata s májky a smrtkou, tento týden zas kluci chodili s brkačem (řehtačkou). Nahrazují zvony, které “odletí” do Říma. Skupinka kluků chodí po celé vesnici a dělá rachot. Začínají na Zelený čtvrtek v 5 odpoledne. Brkačují po celé vesnici, a pak jdou na mši (nebo spíš chodívali). V 8 večer obejdou kostel a na Velký pátek pokračují ve 4 ráno po celé vesnici, v poledne kolem kostela, v 5 odpoledne a 8 večer zase kolem vesnice. Na Bílou sobotu jdou opět ráno a až do oběda kluci měli službu u Božího hrobu (to se už nedrží, protože Boží hrob v citovském kostele už spíš nebývá). Ve 12 obejdou kostel a kolem druhé odpoledne chodí od domu k domu a vybírají peníze. (Aby z toho taky něco měli.) Začínají u kostela a až obejdou celou vesnici, můžou jít domů. Mají několik zastávek – třeba u každého kříže, kde odříkají: “Pozdraven buď svatý kříž, na němž umřel Pán Ježíš. Polituje duše má, aby byla spasena.” Dřív se také zastavovali “na křížale” – křížaly z jablek nebo hrušek některá hospodyně povařila ve vodě a kluci to dostali hned ráno k svačině, aby pak mohli jít do školy.
Beránka pekla máma podle receptu od své sestřenice, která ho měla od své maminky. Peče ho i moje starší sestra, takže se dědí z generace na generaci.
V pondělí pak stejně jako všude jinde chodí s pomlázkou, které se tady říká tatar nebo tatarec. Zvyk polévání vodou se nedrží. Táta si vzpomněl na dvě říkanky, co říkali u nich v Tučíně: “Tatar, tatar na tatarec, dejte babko kopu vajec. Nedáte-li kopu vajec, vyženem vám dívku na pec a pacholka za vrata bude česat hříbata.” a “Vzkázal strýc z Kozlovic, aby dali o dvě vajíčka ještě víc.” V Citově se říká nejen Hody, hody doprovody, ale i : “Vzkázal (t)kadlec i (t)kadlička, aby dali tři vajíčka – jedno bílé, dvě červené, však vám slípka snese jiné. Za kamny v koutku, na zeleném proutku, slepička se otáčí, vajíčko se kutálí / proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá).” Kromě vajíček a sladkostí se starším nalévá slivovice a dřív si kluci mnohem víc potrpěli na mašle. Kdo jich měl víc a hezčí, byl větší frajer.
Těsto je příjemně čokoládové, krém jemný a sladký. Borůvka je skvělou “třešinkou”, která vyváží chuť. Obojí je variací na Kardamomové cupcakes s čokoládovým krémem. Samozřejmě je můžete upéct i jako velké cupcakes nebo snad i jako klasický dort, ale to jsem nezkoušela. A jsou vyzkoušeny i na dětech!
- 110 g másla
- 30 g hořké čokolády
- 100 g cukru
- 2 vejce
- 100 g hladké mouky
- 10 g kakaa
- 1 lžička prášku do pečiva
- 200 g mascarpone
- 2 lžíce kvalitního/domácího vanilkového cukru (nebo moučkového cukru + ½ vanilkového lusku)
- borůvky
- Troubu předehřejeme na 180 °C.
- Máslo s čokoládou rozpustíme.
- Cukr s vejcem rozšleháme a přidáme mírně vychládlé máslo s čokoládou. Směs dobře rozšleháme.
- Do tekuté směsi přidáme prosátou mouku s práškem do pečiva a kakaem a těsto dobře promícháme, ale nepřemícháme.
- Košíčky naplníme do ⅔ těstem.
- Pečeme 8-10 minut (nebo 10-15 minut velké), propečenost vyzkoušíme špejlí (když se na ni nic nenalepí, je hotovo).
- Upečené dortíky necháme vychladnout, nejlépe na mřížce.
- Mascarpone utřeme dohladka, přidáme vanilkový cukr nebo cukr a semínka z vanilkového lusku.
- Krém dáme do cukrářského sáčku se zdobící špičkou a naneseme na dortík. Dozdobíme borůvkou.
- Ozdobené cupcakes můžeme v lednici uchovávat až dva dny. Před podáváním je necháme alespoň 10 minut na lince, aby nebyly studené.
Leave a Reply