Dýňový džus

Jsem nadšenou fanynkou Harryho Pottera už více než deset let. Sice jsem zvací dopis do školy čar a kouzel nedostala, ale snad ta sova jednou přiletí… A já se vydám na nástupiště 9 3/4 na nádraží King’s Cross a v expresu si dám dýňový džus. Vlastně ten džus budu pít pořád. A věřím tomu, že až vyzkoušíte můj recept, oblíbíte si ho taky.

Slavit Halloween, či neslavit Halloween. To je, oč tu neběží. Slovo Halloween je v angličtině známo od 16. století, nicméně samotný svátek je ještě o zhruba celé tisíciletí starší. Původem jde o pohanskou slavnost mající kořeny v římské oslavě bohyně sadů, zahrad a ovocných stromů Pomony; s ní je spojen irský konec léta Samhain. V podvečer svátku Samhain přicházely duše mrtvých navštívit své domovy. Galové proto dělali velké ohně, aby si vyžádali pomoc bohů a zlé duše odehnali. Z velkých ohňů se pak staly lucerny z vydlabaných tuřínů. Světlo svíčky ven pronikalo vyřezanými obličeji, které měly potulující se duše vystrašit. Když přišli ostrovní imigranti do Severní Ameriky, použili místní dýni, která se dlabe a vyřezává lépe – a odtud se díky marketingu dostaly i do rodného souostroví. Takovým vyřezaným dýním se říká Jack-o’-lantern. Masky, které jsou taktéž s Halloweenem spojovány, mají duším znemožnit rozpoznání živých. V současné době je Halloween především svátkem dětí, které v maskách obcházejí domy s větičkou “trick or treat” (řekněme “darebnost nebo sladkost”) a nosí si domů sladkosti. Je to obdobné jako naše velikonoční pomlázka či dívčí májkování.
Ačkoli svátek je to pohanský, název je odvozen od křesťanského svátku Všech svatých (1. listopadu). Vychází z anglického All Hallows’ Eve, neboli předvečer svátku Všech svatých (31. října). I masky a svíčky mají svůj původ v křesťanství. Byť měli křesťané snahu svátek vymýtit, svým způsobem ho nakonec přijali a dodali mu rysy, které jsou dnes považovány za typické.