Holandský řízek je oblíbená klasika českých (školních) jídelen a hospod. Co má společného s Holandskem? Nejspíš nic, protože je velice nepravděpodobné, že byste se s takovým jídlem setkali mimo naše (či slovenské) území. O původu tohoto jídla se mi nepodařilo nic dohledat. A taky se mi nepodařilo najít žádný podobný recept v jiném jazyce. Předpokládám, že vznikl prostou invencí, jako ostatně všechny recepty, ale neměl to štěstí, že by jeho vznik někdo zaznamenal a dále šířil. Nepsaná pravidla ovšem pro tento recept platí: je pouze z mletého vepřového masa, obsahuje mléko a jemně nastrouhaný tučný polotvrdý sýr (přimlouvám se za goudu, případně sýr ementálového typu krolewski). Sýr dává tomuto jídlu spíše vlhkost a vláčnost než chuť (ale neznamená to, že by se sem hodil 20% či 30% eidam), proto na to myslete.
K tomu se skvěle hodí další naše typické jídlo – okurkový salát. Nastrouhaná okurka s hutným mléčným výrobkem (bílý jogurt, zakysaná smetana) ale není výsadou české kuchyně. Podobné saláty, či řekněme dipy, jsou oblíbené i:
– v jižní Asii: rájta = okurka, hustý bílý jogurt, koriandr, římský kmín, černá hořčičná semínka; někdy se přidává i česnek či zelená chilli paprička; podává se k ostrým indickým, pákistánským a bangladéšským pokrmům;
– na Balkáně: tarator = okurka, jogurt, česnek, vlašské ořechy, kopr, olej, voda; některé suroviny se liší podle lokálních zvyků;
– v Řecku a Turecku: tzatziki, řec. τζατζίκι [dzadziki] = okurka, jogurt (obvykle ovčí či kozí), česnek, olivový olej a podle místa i citronová šťáva, kopr, máta nebo hladkolistá petržel; často se podává k pokrmům souvlaki [suvlaki], gyros.
Všechny tyto okurkové přílohy se podávají vychlazené.
Okurka hadovka je druhem okurky, lat. Cucumis, která je úzká, až půl metru dlouhá, s tenkou tmavě zelenou slupkou má nízkou energetickou hodnotu a vysoký obsah vody (až 98 %). Mimo to obsahuje také vitaminy C, B1 a B2. Má nadýmavé účinky. Kromě konzumace jsou okurky vhodné pro péči o pleť, jelikož díky vysokému obsahu vody má chladivé a uklidňující účinky. Tenké plátky okurky se hodí především jako obklady pro unavené oči.
První okurky pocházely z Indie z období zhruba před 3 000 lety. Od té doby se pěstují celosvětově, přičemž rekordních počtů se dosáhlo v 9. století ve Francii, 14. v Anglii a 16. v USA. Současně jsou největšími producenty okurek Čína, Írán, Turecko a Rusko.
Rozsáhlý popis původu slova okurka naleznete v tomto článku z Naší řeči.
Polotvrdý sýr gouda pochází ze stejnojmenného města na jihu Holandska. Chráněným jménem je pouze Gouda Holland, proto se sýr s názvem gouda může vyrábět (a také se tak děje) kdekoli jinde ve světě. Vyrábí se z kravského mléka. Mladá gouda je žlutá, středně tvrdá, zralá 4 – 6 týdnů a balí se do červeného či žlutého vosku. Stará (1 – 5 let zrání) a tvrdší gouda má výraznou chuť, až oranžovou barvu, zraje obvykle déle než půl roku a může být zabalen v černém vosku. Obvykle platí toto pravidlo: čím starší sýr, tím tvrdší střída, silnější chuť a tmavší voskový obal.
O vyzrálé goudě si přečtěte článek na Sýromilu. Do receptu použijte sýr mladý a měkčí.
- 2 salátové okurky hadovky
- 200 g zakysané smetany
- 500 g vepřového masa (bůček nebo kýta)
- 100 ml mléka
- muškátový květ
- 200 g mladé goudy
- strouhanka
- tuk na smažení
- sůl
- čerstvě mletý černý pepř
- Okurku nastrouháme na hrubé straně struhadla. Promícháme se smetanou a okořeníme podle chuti.
- Dáme odležet do lednice do doby podávání.
- Maso umeleme, smícháme s mlékem, osolíme, lehce opepříme a přidáme špetku muškátového květu. Důkladně promícháme a necháme stát alespoň 10 minut.
- Sýr nastrouháme na jemné straně struhadla. Vmícháme do masa.
- Maso rozdělíme na 6 stejně velkých částí, ty uválíme do kuliček, obalíme ve strouhance a splácneme na asi 1 cm vysokou placku.
- Řízky smažíme v rozpáleném tuku dozlatova. Při otáčení dáváme pozor, protože se řízky lepí k pánvi.
- Hotové řízky zlehka osušíme papírovou utěrkou (lepí se) a ihned podáváme.
Leave a Reply