Miluju sušenky. Možná dokonce víc než hořkou čokoládu. Tady ty jsou jiné než ostatní – pečou se nadvakrát, přesto nejsou tvrdé jako troud (pokud si to sami nepřejete). S mandlemi a pomerančovým akcentem jsou naprosto úžasné. Když je pěkně zabalíte do pytlíčku nebo sklenice, můžete z nich krásný udělat dárek. Stačí pak přidat jen láhev vin santo (přečtěte si to pořádně o něco níž) nebo jiného sladkého vína, případně čaj či kávu.
Ještě jeden tip na dárek: do zavařovací sklenice nasypejte moukou smíchanou se solí, práškem do pečiva a pomerančovou kůrou, zasypte cukrem a mandlemi. Na lísteček připište, co je potřeba přidat a jaký je správný postup. Nebo obdarovanému řekněte, že recept je na tvaroh&povidla. :)
Tyto tvrdé sušenky pocházejí z Itálie, přesněji z toskánského města Prato. Itálie jim dala “život”, středověká latina jméno: biscotti [biskoty] je odvozeno od biscoctus = dvakrát vařený/pečený. Díky dvojímu upečení a tedy řádnému vysušení sušenky dlouho vydrží. (Vidíte tu návaznost? Sušení -> sušenka.)
Jejich druhé jméno, cantuccini [kantučiny] je patrně spojeno s nechtěnou záměnou s podobnými sicilskými sušenkami. Oba názvy však postupně zdomácněly. S velmi podobnými, ne-li dokonce stejnými sušenkami, se můžete setkat i ve španělském Katalánsku. Zde jsou však nazývány jako carquinyoli [karkiňoli]. (Francouzi si pak toto slovo vypůjčili ke stvoření croquignole [krokiňol], které označuje stále to stejné.)
Sušenky nemusí obsahovat nic kromě mouky (s práškem do pečiva), cukru a vajec. Obvykle se však do nich přidávají ořechy (mandle, pinie, pistácie, lískové), koření (anýz, skořice, citrusová kůra), kousky čokolády či sušeného ovoce (brusinky, rozinky).
Biscotti, či cantuccini, se v Itálii podávají s toskánským dezertním vínem vin santo, v Katalánsku obvykle se sladkým muškátem (stále mám na mysli víno) a všude jinde po světě se s oblibou pojídají i s kávou či černým čajem, do kterého se namáčejí, aby si na nich strávníci nepolámali zuby.
- 150 g neloupaných mandlí
- 150 g hladké mouky
- 60 g celozrnné hladké špaldové mouky
- 1 lžička prášku do pečiva
- špetka soli
- 2 vejce
- 130 g světlého třtinového cukru
- 10 g medu
- 1 lžíce pomeračového (Grand Marnier) nebo mandlového (Amaretto) likéru
- 1 lžíce pomerančové kůry
- olej na pomazání rukou
- Troubu předehřejeme na 180 °C.
- Plech vyložíme pečicím papírem, rozprostřeme na něj mandle a dáme do předehřáté trouby péct na 5 minut, aby se mandle lehce zbarvily a rozvoněly. Po upečení necháme plech i s papírem vychladnout.
- Mouky smícháme s práškem do pečiva a solí. Přidáme mandle.
- Vejce metličkou prošleháme s cukrem, medem, likérem a pomerančovou kůrou.
- Suchou a tekutou směs v misce smícháme, vznikne lepivé těsto. Necháme 15 - 30 minut odpočinout.
- Troubu opět předehřejeme na 180 °C.
- Ruce si zlehka potřeme olejem, těsto rozdělíme na poloviny a z každé vytvarujeme váleček o průměru asi 5 cm. Přeneseme je na plech a rukou je lehce vytvarujeme a zploštíme.
- Pečeme v předehřáté troubě 20 minut.
- Upečené válečky dáme vychladnout na mřížku a poté nakrájíme na plátky zhruba 0,5-1,5 cm široké. Ty opět naskládáme na plech, pokud je potřeba, použijeme nový kus pečicího papíru a dáme na 5 minut péct, aby sušenky ztvrdly a vysušily se. (Po pěti minutách pečení jsou sušenky tvrdší a suché, ale dají se jíst i bez namáčení. Pokud chceme sušenky opravdu tvrdé, snížíme teplotu na 160 °C a pečeme až 10 minut. Dáváme pozor, aby se nespálily.)
Leave a Reply