Naprosto nezdravé, ale krásné. Řekla bych, že to nejlépe vystihuje tyto jarně laděné sušenky. Část mouky můžete nahradit špaldovou a cukr hnědým/třtinovým, ale polevu udělejte “poctivě” z bílého moučkového cukru, ať jsou sedmikrásky hezky vybarvené. V malém množství Vám neublíží a můžete je nachystat pro velikonoční koledníky.
Pokud byste si rádi ozdobili velikonoční stůl, před pečením do sušenek opatrně zapíchněte špejle – nevadnoucí sedmikrásky pak můžete zapíchnout třeba do květináče s obilím či zatím nerozkvetlými narcisky.
Páté postní neděli se říká Smrtná a letos vychází na 6. dubna (tedy tento týden). V Citově, vesnici, odkud pocházím, se ke Smrtné neděli vážou dva zvyky.
Dopoledne chodí malá děvčata po vesnici s májkou a koledují stejně jako chlapci na Velikonoční pondělí (letos 21. dubna). Chodí od domu k domu a zpívají: “Máj, máj, jedlička, červená růžička. Svatý Jiří vstává, zem odmykává, aby tráva rostla, travička zelená, fiala modrá, všelijaké lupení, až se hora zelení. Všelijaké kvítí, až se hora svítí.” (Je možné, že místo “až” někdo zpívá “ať” – záleží na tom, od koho písničku odposloucháte.) Májku obvykle vyrábí šikovné maminky, starší sestry nebo tety. Na tyčku (buď na pevnou, očištěnou větvičku nebo na klacík, co se na něm opékají makrely) se přivazuje chvojí, které se zdobí růžičkami z krepového papíru. Na špičku se přidělá malá panenka a může se vyrazit na “sběr” sladkostí.
Odpoledne se chodí se Smrtkou. Dvojice nejstarších dívek (obvykle ve věku 15-17 let) ji vyrobí z dřevěného kříže, na který připevní pytle se slámou. Oblečou ji do bílých prostěradel, ze záclony udělají závoj a fixami jí nakreslí obličej. Dvojice nosící smrtku se u mlýna sejde s dalšími dívkami (malými, které ráno májkovaly i o něco staršími, co už jsou na májkování “dospělé”, ale ještě nenesly Smrtku) a stejně jako při májkování chodí od domu k domu. Tentokrát však nedostávají sladkosti, ale peníze, které si později rozdělí. Zpívá se: “Smrtná neděla, kde se poděla, u studánky, u rudánky, jsem se umývala, lístečkem plístečkem, jsem se utírala. Svatý Jiří, svatý Jan, po věnečku nese nám, nám, nám, nám citovským pannám. My citovské panenky, učešme si hlavěnky. Skoč kohoutku do vody, pro zelené jahody. Nač bych já tam skákal, své botičky máchal? Kde bych si je usušil? U pana krále. Král není doma, jel do Hulína. Králka jede z louky, veze pytel mouky, nám ho daruje.” (I tady píšu text tak, jak si ho pamatuji já a je tedy možné, že se něco málo liší.)
- 250 g hladké mouky
- ¼ lžičky soli
- ½ lžičky prášku do pečiva
- 110 g másla pokojové teploty
- 125 g cukru
- 1 vejce
- 2 lžíce brandy
- semínka z ½ vanilkového lusku
- 200 g moučkového cukru
- 3 - 4 lžíce mléka
- pár kapek žlutého barviva
- Mouku se solí a práškem do pečiva prosejeme do mísy.
- Máslo s cukrem utřeme, až směs zesvětlá - nejlépe mixérem s lopatkovým nástavcem. Přidáme vejce, brandy a vanilkový lusk a směs dobře vyšleháme. Nakonec přidáme směs mouky a vypracujeme těsto.
- Z těsta vytvarujeme dva disky, které zabalíme do potravinářské fólie a dáme do lednice na hodinu odpočinout. (Pokud těsto necháme v lednici déle, před válením ho necháme alespoň 20 minut na lince. Těsto se pak lépe válí a nepraská.)
- Troubu předehřejeme na 170 °C. Dva plechy vyložíme pečicím papírem.
- Vychlazené těsto vyválíme na pomoučeném vále na výšku 3 mm. Vykrajujeme tvary, které dáme na plech vyložený pečicím papírem, zhruba 2 cm od sebe.
- Pečeme zhruba 10 minut, aby sušenky neztmavly.
- Hotové sušenky necháme vychladnout na mřížce.
- Prosátý moučkový cukr smícháme s mlékem tak, aby vznikla tužší pasta, která se nebude rozlévat. Dáme ji do zdobicího sáčku a uděláme na sušenkách okraje. Pak polevu mírně naředíme, aby se s ní dobře a jednolitě vyplnila plocha sušenek. Až bílá na sušenkách zaschne, obarvíme zbytek polevy na žluto. Žlutou barvou uděláme střed sedmikrásek.
- Sušenky necháme cca 24 hodin zaschnout.
Leave a Reply