Už to vypadalo, že nikam nepojedem… Na konci dubna jsme s Jirkou koupili jízdenky do Rotterdamu, že tam oslavíme jeho narozeniny. V pátek ve dvanáct, o celé tři týdny později, jsme s koly dorazili na ZOB (autobusové nádraží) a hledali jsme zelený FlixBus směr Den Haag, který má vzadu stojan na kola. Bylo 12.20, obešli jsme všechny autobusy a nic. 12.25 – plánovaný odjezd, říkáme si, že asi má zpoždění, to není nic zvláštního. Aspoň že tak moc neprší. Třičtvrtě na jednu – nepíšou na internetu něco o zpoždění? Jako bonus nemá düsseldorfský autobusák ani okýnko, ani tabuli s odjezdy, což orientaci moc nepomáhá. 13.00 – autobus je podle všeho na čas v další zastávce… No super. Co teď?
(Protože fotek máme zase kopu, najdete jich víc tady.)

Kop Van Zuid
Volali jsme na infolinku, kde jsme se nedozvěděli nic lepšího, než že si máme koupit jízdenky na další spoj. No, radost z toho nemáme, ale co nám zbývá. Koupili jsme jízdenky na 18.05 a šli jsme domů. Už kolem páté mi psala aplikace, že má autobus 25 minut zpoždění, ale na to nedbáme. Co kdyby náhodou přijel včas? S mírným předstihem jsme dorazili na nádraží, tentokrát s vínem a čokoládou, ať se nám čeká líp. Na příjezd autobusu jsme nakonec čekali až skoro do sedmi. Jen proto, abychom zjistili, že nemá stojan na kola. Ale vždyť jsme kupovali lístky i pro ně! Vrr! Řidič nám nabídl, že si kola můžeme hodit do kufru (kde budou lítat a skákat nezabezpečené), ale podepíšeme, že souhlasíme, že se FlixBus zříká jakékoli odpovědnosti. Tak to pěkně děkujem.

Čekání na FlixBus se dá přežít jedině pod vlivem ryzlinku!
Už jsme v tom za sto euro, a ještě jsme se nikam nedostali. Když nepojedeme, přijdeme o zaplacené ubytování a výlet… Zkusíme se zeptat na vlak? Třeba pojede něco, co kola bere. (A třeba nás ta cena ani nezruinuje.) Půl osmé večer, už dávno jsme se měli flákat v Rotterdamu. Naštěstí to vypadá, že před půlnocí tam opravdu dorazíme. Nasedáme na regionální vlak do Venla, kde přesedneme na IC směr Eindhoven. A odtud je to už jen hodinu do Rotterdamu. Jedenáct večer a my jsme na Centraal Station, hurá! Překonat těch 220 kilometrů nám sice trvalo jedenáct hodin a stálo nás téměř 200 eur*, ale jsme tady!

Nebýt Deutsche Bahn, seděli bychom doma na zadku.
* Vzhledem k tomu, že nás FlixBus neskutečně naštval, vylili jsme si srdíčko na jejich facebookové stránce. Odpověděli sice brzo, ale neskutečně arogantně. A jako bonus naši značně negativní zkušenost skryli (ostatně dělají to neustále – negativní příspěvky/zkušenosti/”hodnocení” jednoduše v průběhu dne mažou nebo skrývají – asi aby to nekazilo jejich cool frajerskou image), což Jirku naštvalo ještě víc. Nabídli nám, že nám peníze vrátí formou voucheru, který jsme s díky odmítli, protože s nima už nikam nepojedem. (Zpáteční jízdenku jsme stornovali a na tu voucher máme. Co s ním, zatím nevíme.) Po několika hodinách našeho mlčení se po arogantním Carlosovi najednou objevila Sandra, která se omluvila a kývla na vrácení celé částky za druhý autobus. Wow. Takže v konečném důsledku nás cesta vyšla “jen” na 50 euro za původní autobus a 93 euro za vlak. Aneb i cesta je cíl.
Jsme tady, vystupujeme z parádní nádražní haly na téměř prázdné náměstíčko a rozhlížíme se po všech těch moderních budovách, širokých cyklostezkách a trávě zelenější než u nás. Zbytek si plánujeme nechat na zítra, máme toho plné kecky, tak nasedáme na kolo a míříme do postele. Aby toho nebylo málo, po asi desíti minutách Jirka najede na rantl a praskne mu guma. No co, dojdeme to pěšky, je to jen kousek… Tahle postel byla vážně zasloužená (a dost vytoužená). Bydlíme přes AirBnB v nejvyšším patře dvojdomku rozděleného na 4 byty. Jedny schody, druhé schody, třetí schody, pokoj, postel.

Tohle je to nejkouzelnější schodiště (viz výše “třetí schody”) , co jsem kdy viděla. :)
V sobotu ráno jsme rovnou zamířili do prodejny/opravny kol, kde Jirkovi vyměnili jeho prázdou duši. Pro jistotu si koupil ještě náhradní, kdyby se tahle neosvědčila. Na kolech jste asi 3x rychlejší než pěšky, dostat se proto do pekárny a kavárny Hopper byla otázka chvíle. Přijeli jsme ještě před otvíračkou, což naše kručící žaludky sice neocenily, ale aspoň jsme se mohli projít prázdnou ulicí Witte de Withstraat (která večer tak prázdná rozhodně není). Hopper by mělo patřit na seznam míst, kam se v Rotterdamu vydáte. Pečou si vlastní chleba, který je krásně nadýchaný s křupavou kůrkou a s hummusem a rajčaty chutná naprosto božsky. A výbornou mají i kávu – ať už cappuccino nebo filtr – ovocné šťávy (zkuste zelený detox, je super!) a granola bars. K snídani mají i míchaná vajíčka, jogurt a croissant; obědová nabídka je založená hlavně na chlebu, polévkách a salátech.

Hopper a jejich chleba je láska na první zakousnutí!
Žádné velké plány jsme pro náš holandský výlet neměli, takže jsme hlavně objížděli na kolech místa, co jsme chtěli vidět – kostel Grote of Sint-Laurenskerk, tržnici Markthal, radnici, kostkové domy Kubuswoningen, most Erasmusbrug, Hotel New York, přístav, věž Euromast, …

Markthal

Bydlet v kostce je šíleně nepraktické, ale jsou ikonické, to jo.
Obrovský sendvič k obědu a další kávu jsme si dali v Noc Noc (překvapivě to neznamená noc, ale Not Only Coffee / Not Ordinary Coffee). Po nějaké době vysedávání na sluníčku se najednou zatáhlo a přišel slejvák. Už jsme se sice zvedali k odchodu, ale jet v tom na kole, byli bychom durch. S hrnkem horké čokolády jsme proto počkali, až déšť přejde. Pokud jste někdy byli v rovinaté krajině na západě Evropy, tohle počasí vás nejspíš neminulo. Londýn i Düsseldorf je na tom velmi podobně – sluníčko, slejvák, sluníčko, vítr, sluníčko v jeden den a z toho tři dny pod mrakem.

Noc Noc
Na brzkou večeři – úžasné sýrové a masové prkénko – jsme si zašli do Fenix Food Factory. Malé farmářské tržiště otevřené v bývalé továrně nabízí kromě sýrů / mléčných produktů a masa/uzenin i kávu (Stielman koffiebranders), pivo, ovoce a zeleninu, pečivo, cider, marockou kuchyni a pár dalších “stánků”.

Tip z internetu: Sluneční brýle před foťákem (mobilem) dělají fajn barevný filtr!
Navíc si jídlo i pití můžete vzít s sebou ven a kochat se výhledem na zapadající slunce ↑, Hotel New York ↓, výškové budovy nebo jen poslouchat šplouchání vody a chechtání racků.

Hotel New York. Místo, které viděly tisíce evropských migrantů naposledy.

Erasmusbrug
Na nedělní brunch jsme si zašli do Picknicku. Máte-li chuť na skvělou sausage roll nebo úžasně ochucený kus kus ze syrového květáku, tohle je to místo. Sednout si můžete dovnitř nebo na jednu ze dvou příjemných zahrádek.

Picknick
Protože jsme nevstali úplně brzo, času na galerie nebo muzea jsme moc neměli (příště!) – zavírají v pět. Vydali jsme se proto podívat na univerzitu, která doslova a do písmene splňuje slovní spojení vysoká škola. Kromě paneláku je tady i jezírko s labutí, tenisové kurty, Spar, pár bister a koncem května navíc otevřou i nově zrekontruovanou knihovnu.

Univerzitní kampus
Deset minut od univerzity je parádní čtvercové jezero (?) Kralinge Plas. Sice je tam při západu slunce dost komárů, ale lepší místo na piknik v Rotterdamu asi nenajdete. Je tady všechno – dva větrné mlýny, cyklostezky, ovce, kachny, restaurace, místo na grilování, velké dětské hřiště, luxusní výhled na městské panorama a hlavně čistý vzduch a klid (ale ne mrtvo).

Rotterdamu se někdy říká holandská Amerika. U Kralinge Plas pochopíte proč.
Výrazně živěji bylo na Witte de Withstraat, ale asi ne tak živo jako v pátek nebo sobotu. Pondělní snídani jsme směřovali znovu do Hopper a před cestou domů jsme se stavili ještě v Posse, kavárno-baro-restauraci hned vedle Fenix Food Factory.

Posse

Witte de Withstraat v sobotu ráno
Rotterdam je město, kde bych si dokázala představit žít. Je menší a turisticky o něco méně atraktivní než Amsterdam, ale zároveň to není úplné maloměsto (má nějakých 600 tisíc obyvatel). Z jedné strany na druhou se na kole dostanete zhruba za půl hodiny, je to jen pár desítek kilometrů k moři a do Haagu. Stará architektura existuje v harmonii s novou, lidé jsou milí, jídlo a kafe je super – co víc si přát? :)

Erasmusbrug & De Rotterdam (úplně vpravo)
Co bych chtěla vypíchnout:
- Máte-li možnost, poznávejte město ze sedla kola. Ať už si vezmete svoje nebo si půjčíte na místě, síť cyklostezek je naprosto úžasná a dovede vás kamkoli. Navíc ušetříte za MHD a budete výrazně rychlejší a flexibilnější.
- Jste v Nizozemí, nezapomeňte ochutnávat sýry. Spíš než víno tady ale najdete pivo, chcete-li ochutnat nějaké místní, zkuste Kaapse Brouwers.
- Nevažte se příliš na předpověď počasí – není úplně spolehlivá. Jen proto, že hlásí sluníčko, neznamená to, že nebude pršet. A naopak. Příjemných míst, kam se před případným deštěm schovat, je plné město.
- Pěkné pohledy mají vedle infocentra na hlavním nádraží, v knihkupectví/trafice naproti a v Kubuswoningen. Obvyklá cena je 0,5-1 euro; známka po Evropě stojí 1,3 eura.
- Pokud milujete kokos, hledejte v supermarketu Kokosbrood – tenké plátky kokosového “chleba”.
Adresář:
- Fenix Food Factory, Veerlaan 19; út-ne: 10-23 (moderní forma tržiště s lokálními farmářskými produkty – sýry, masem, zeleninou i řemeslným pivem)
- Hopper, Schiedamse Vest 146; po-pá: 8.45-18, so-ne: 10-18 (kavárna a pekárna s výbornou kávou a špičkovým chlebem)
- Lokaal Espresso, Raampoortstraat 34 b; po-pá: 9-18, so-ne: 10-17 (sympatická kavárna v dotaženém sedmdesátkovém interiéru; káva na filtru i cappuccino je fajn)
- Picknick, Mariniersweg 259; po-so: 8-16.30, ne: 9-16.30 (ideální místo na snídani nebo brunch)
- Posse, Veerlaan 19a; po, čt, pá: 12-21, so: 11-21, ne: 11-18 (velmi originální restaurace/kavárna/bar/galerie)
- Stielman Koffiebranders, Veerlaan 19 D; út-so: 10-22, ne: 12-22 (fajn káva v prostorách Fenix Food Factory, kterou si můžete směle vypít při výhledu na Hotel New York)
- Noc Noc, Botersloot 28a; po-pá: 8-20, so-ne: 10-20 (příjemná kavárna třetí vlny s výbornými sendviči)
- Wunderbar, Boomgaardsstraat 71; út-čt: 16.30-1, pá: 16.30-2, so: 11.30-2, ne: 11.30-1 (kokosové pivo? tady!)
Památky a místa, co stojí za vidění:
- Centraal Station (impresivní hlavní nádraží)
- De Rotterdam (“posunutý” mrakodrap)
- Delfshaven (historická část města s kouzelnými domy podél kanálů s houseboaty)
- Erasmusbrug (schválně se na chvíli zastavte a zjistěte na vlastní kůži, proč mu místní přezdívají Parkinsonův most)
- Euromast (vyhlídková věž)
- Grote of Sint-Laurenskerk (kostel s hospodou)
- Hotel New York a památník emigrantům (původní místo, odkud odjížděly lodě do Ameriky)
- Kralinge Plas (vodní plocha s velkým parkem, větrnými mlýny, ovcemi, dětským hřištěm a vyhlídkou na městské panorama)
- Kubuswoningen (byty v kostce ze 70. let; vstup do ukázkového bytu je 3 eura)
- Markthal (moderní tržnice s restauracemi a stánky)
- univerzita (komplex univerzitních budov, parku s jezírkem/fontánou a labutí, bister a supermarketu)
- univerzitní nemocnice (neskutečně obrovský komplex)
- městské části Cool, Delfshaven, Katendrecht, Kop Van Zuid, Kralingen-Crooswijk, Kralingse Bos, Middeland, Nieuwe Werk, Noordereiland
Leave a Reply