Když jsem v práci rozjela své “minibistro” (tedy když jsem obsadila kousek stolu v kuchyňce), sendviče patřily mezi to, co mizelo vážně rychle. Konkrétně tenhle s čedarem byl velkým favoritem. Výborně totiž ladí se sladkou cibulí, nakyslým jablkem a pikantní medovou hořčicí. Pokud si nepečete vlastní toustový chléb (do čehož Vás rozhodně nenutím), zabere to půl hodinky – cibulovou marmeládu totiž ošidit nemůžete, ta svůj čas potřebuje.
Moje oblíbené okénko o původu jídla bude tentokrát o sýru, který pochází z anglické vesničky Cheddar. Hrabství Somerset leží na jihozápadě britského souostroví a je známé nejen pro čedar, ale i silný jablečný cider. Samotná vesnice Cheddar má něco málo přes 5 000 obyvatel, železnici, poměrně dobře rozvinutý turistický ruch, jeskyně a průměrnou roční teplotu 10 °C. A teď k tomu sýru. Je to nejoblíbenější a zároveň jeden z nejtypičtějších britských sýrů. Připravuje se z kravského mléka, zraje 3-18 měsíců a jeho historie sahá nejméně do 12. století. Zmíněné jeskyně a mírné podnebí jsou pro čedar důležité – v jeskyních Wookey Hole a Cheddar Gorge sýr zraje. Samozřejmě ne všechny čedary si v jeskyních odpočinou, především ne ty průmyslově vyráběné. Čedar může vyrábět prakticky kdokoli, ale ochrannou známku West Country Farmhouse Cheddar Cheese mají jen ty z jihozápadního cípu Anglie. Správný čedar má mít pevnou strukturu, jemnou, ale bohatou chuť a rozplývat se na jazyku.
Tip k balení sendvičů (z toastového chleba): Pokud si berete sendvič s sebou na výlet, na piknik, do práce, do školy nebo kamkoli jinam, je dobré ho zabalit tak, aby se “nerozjel”. Zatím se mi nejvíc osvědčil pruh pečicího papíru a kus provázku. Pak svázaný sendvič zabalím do sáčku a hurá do tašky. Pokud máte krabičku, do které se sendvič pěkně napasuje, je to ještě lepší. :)
Jak to teď píšu, vzpomněla jsem si na jeden náš ne tak oblíbený sendvič. Když jsme byli předloni v Londýně, chystala jsem nám sendviče s sebou, abychom utratili aspoň o trochu míň peněz. Jednou jsem objevila v obchodě corned beef (hovězí maso v konzervě) a vzpomněla si na Rona Weasleyho, jak si v cestě vlakem do Bradavic stěžoval, že právě tenhle sendvič nenávidí a mamka mu ho stále dává. Takže jsem nachystala bagely s medovou hořčicí, cibulovou marmeládou a corned beef. První den jsme si říkali, že Rona nechápeme, protože je to naprosto úžasný jídlo! Protože toho bylo dost, udělala jsem sendviče i na další den. Každému dva, ať nemáme hlad… Když jsme do sebe soukali ten poslední, bylo to vážně z donucení, abychom ho nevyhodili a neplýtvali jídlem. Corned beef se vážně snadno přejí. (Ale jeden sendvič ročně klidně snesem!) :)
Večer poté, co jsme nafotili a snědli sendviče, byl krásný západ slunce. Tak jsem si říkala, že se o něj s vámi podělím. Do konce března bydlíme v pátém patře na náměstíčku Pündterplatz a tohle je náš výhled z kuchyně. Díváme se na Olympiaturm, u které je olympijská vesnička, kde jsme bydleli na podzim. :)
- Na cibuládu:
- 3 červené cibule
- 1 lžíce másla
- 1 lžička (olivového) oleje
- snítka čerstvého nebo lžička sušeného tymiánu
- 1 lžíce cukru
- 4 lžíce jakéhokoli dobrého vína
- sůl, čerstvě mletý pepř a citronová šťáva na dochucení
- [br]Na sendvič:
- 6 plátků toastového chleba nebo 3 kusy jiného pečivo
- 3 lžíce medové dijonské hořčice
- 6 větších listů salátu nebo 2 malé hrsti salátu s drobnými lístky
- 100 g čedaru, nakrájeného na plátky
- 1 zelené jablko, nakrájené na tenké plátky
- Cibule očistíme a nakrájíme na půlkolečka.
- Ve velké pánvi rozehřejeme máslo s olejem, přidáme cibuli a opékáme na mírném ohni do změknutí, trvá to asi 15-20 minut.
- Cibuli posypeme cukrem a necháme lehce zkaramelizovat.
- Podlijeme vínem a za občasného míchání necháme tekutinu zhoustnout. Dochutíme solí, pepřem a případně pár kapkami citronové šťávy.
- Sendvič připravíme tak, že pečivo potřeme hořčicí, navrstvíme na něj salát, několik plátků čedaru, jablka, velkou lžíci cibulády a na závěr opět chléb potřený hořčicí.
Leave a Reply