Panna cotta, [pana kota], je dezert jednoduchý jako žebřík. Celá italská kuchyně, odkud recept pochází, je postavená na hesle “v jednoduchosti je krása”. A pokud máte rádi pudingy a želatiny, tohle je přesně to, co je právě něco mezi oběma typy dezertů.
Slova panna cotta znamenají v překladu vařená smetana – název splňuje, co slibuje. Pochází ze severoitalského regionu Piedmont, ačkoli je servírována po celé Itálii. Právě hornatý sever Itálie je známý pro produkci smetany. Místo želatiny byly údajně používány vařené rybí kosti; cukr, jakožto velmi drahá komodita, se začal přidávat až později. Původně se podávala jen tak, s ovocem nebo ořechy; dnes ji doplňuje bobulovité ovoce, karamel, čokoládová či ovocná omáčka.
Turecká verze se nazývá tavuk göğsü (výslovnost: [taˈvuk ɟøːˈsu]) a znamená to kuřecí prso. Pro evropskou kuchyni je poněkud nezvyklé, že sladký dezert obsahuje kuřecí maso, které se povaří a rozebere na vlákna (v současné době se používá i jemně pomleté maso, případně rozemleté maso na prášek), pak je přidáno mléko, cukr a rýže (případně jiné zahušťovadlo). Nejčastěji je ochucován skořicí. Historicky jde o jídlo ze středověku a je to předchůdce francouzského blancmange.
Francouzská obdoba se nazývá blancmange, vyslovováno [blɑ̃mɑ̃ʒe], znamená doslova bílé jídlo. Mimo smetany, cukru a želatiny obsahuje kukuřičný škrob a irský mech (zdroj karagenu, červená řasa, taktéž nazývaná puchratka kadeřavá). Nejčastěji je ochucován mandlemi.
Panna cotta s jahodami v podání mé sestry Lenky. Skvělá alternativa narozeninového dortu. (Já jsem aspoň pomáhala a fotila.)
Bavorský krém, Crème bavaroise nebo Bavarois je dezert z dob Marie-Antoine Carême (1784 – 1833), který je známý jako “král kuchařů a kuchař králů” (byl jedním z prvních kuchařů, kteří se věnovali tzv. haute cuisine). Skládá se z mléka, smetany, cukru, soli, želatiny, vaječných žloutků a vanilky; a podává se obvykle s pyré z malin či meruněk nebo jako náplň dezertů typu charlotte nebo koblih.
Haupia, havajský kokosový dezert, se vaří z kokosového mléka, škrobu z rostliny pia/želatiny/kukuřičného škrobu/kukuřičné mouky, cukru a případně vanilky. Během druhé světové války byl oblíbený jako potah bílých, především tedy svatebních, dortů. Ačkoli technicky jde o puding, konzistencí se blíží spíše želatině a je podáván ve formě kostek na listech rostliny ti (též známá jako liliová palma).
- 400 ml 33% nebo 40% smetany
- 100 ml vody + 2 lžíce
- 2 lžičky jemně mleté želatiny
- 30 g cukru (moučkového nebo krystalu)
- 1 vanilkový lusk
- rostlinný olej
- 200 g malin (podle sezóny je možné nahradit jakýmkoli spíše kyselým ovocem – ostružiny, moruše, rybíz)
- 2 lžičky cukru
- Želatinu zalijeme 2 lžícemi vody a promícháme.
- Smetanu s vodou a cukrem pomalu přivedeme k varu, pak přidáme vyškrábnutý vanilkový lusk a želatinu. Za stálého míchání vaříme asi 2 minuty, aby se želatina i cukr řádně rozpustily.
- Smetanovou směs vlijeme do formiček a dáme do lednice ztuhnout na alespoň 4 hodiny.
- Maliny buď svaříme nebo jen rozmačkáme s 2 lžičkami cukru.
- Panna cottu přelijeme malinami.
Leave a Reply